June 2022: Malá studie pacientů s rakovinou konečníku přinesla mimořádné výsledky: 100 procent jedinců bylo v remisi. Výsledky byly zveřejněny tento týden v The New England Journal of Medicine.
Podle New York Times byl tento pokus financován společností GlaxoSmithKline, která vyráběla lék dostarlimab. Po dobu šesti měsíců byl pacientům ve studii podáván dostarlimab, an imunoterapie lék, který stimuluje imunitní systém pacientů, aby se zaměřil na jejich zhoubné nádory.
Podle studie mělo všech 12 lidí srovnatelné mutace v nesouladu s nedostatkem opravy kolorektální karcinom, který se vyskytuje zhruba u 5 až 10 % kolorektálních malignit. Standardní chemoterapie má u těchto malignit špatnou prognózu.
"Chybí jim gen, který jim umožňuje opravit jejich DNA," řekla CNN lékařka Andrea Cercek, spoluautorka studie z Memorial Sloan Kettering Disease Center. "V důsledku toho mají mnoho, mnoho mutací a imunitní systém detekuje rakovinu jako cizí." "Když podáváme imunoterapii, jako je dostarlimab, v podstatě jen oživujeme imunitní systém, aby viděl rakovinu a zabil ji."
Dostarlimab je protilátka, která se zaměřuje na protein PD-1, což je zkratka pro programovanou buněčnou smrt 1. PD-1 je protein nacházející se na povrchu T-buněk imunitního systému, který pomáhá tělu rozpoznat a zničit rakovinné buňky. Rakovinné buňky pak mohou vytvářet chemikálie, které narušují PD-1, což jim umožňuje proklouznout kolem detekce imunitního systému. Dostarlimab působí tak, že brání rakovinným buňkám vyhýbat se imunitnímu systému, což umožňuje imunitnímu systému objevit a zabíjet rakovinné buňky. Vědci zamýšleli navázat na léčbu dostarlimabem běžnou chemoradioterapií a chirurgickým zákrokem, ale pacienti to nevyžadovali. Podle studie nemělo všech 12 subjektů, které dokončily léčbu dostarlimabem a měly 6měsíční sledování, žádné detekované rakovinné buňky ani závažné vedlejší účinky. Podle prohlášení nebyly ani po 25 měsících pozorovány žádné případy pokroku nebo recidivy.
Tradiční rakovina tlustého střeva Podle Hanny Sanoffové z Lineberger Comprehensive Cancer Center na Univerzitě v Severní Karolíně, která se na studii nepodílela, napsala o ní úvodník, mohou mít terapie život měnící následky.
„Chirurgie i ozařování mají dlouhodobé důsledky pro plodnost, sexuální zdraví a funkci střev a močového měchýře. "Důsledky pro kvalitu života jsou významné, zejména u žen, jejichž reprodukční potenciál by současná léčba poškodil," uvedl Čerček v prohlášení. "Se zvýšeným výskytem rakoviny konečníku u mladých lidí by tato metoda mohla mít významný dopad."
Odborníci varují, že experiment byl omezený a je příliš brzy na to říci, zda pacienti zůstanou v remisi. Sanoff v úvodníku dodává, že i jedinci, kteří měli úplnou odpověď na ozařování a chemoterapii, mohou zaznamenat relaps rakoviny ve 20 až 30 procentech případů, kdy je zhoubný nádor řešen neoperačně.
PD-1 se podílí na větším biologickém mechanismu známém jako „inhibice kontrolního bodu“, který funguje jako vypínač pro imunitní buňky. Jednou z nejaktivnějších oblastí studia v současnosti v onkologii je zacílení na PD-1 a další aspekty inhibice kontrolních bodů pro léčbu rakoviny.
"Tato zjištění jsou základem pro značný optimismus," říká Sanoff, "ale takový přístup ještě nemůže nahradit náš stávající léčebný přístup." Výzkum by měl být duplikován, dodává.
Řekla NPR: "Opravdu bych chtěla, abychom získali širší studii, kde by se tento lék používal v mnohem rozmanitější populaci, abychom zjistili, jaká bude skutečná, skutečná míra odezvy." "Nebude to sto procent." Doufám, že nad tím v budoucnu budu moct držet jazyk za zuby, ale pochybuji o tom. A když uvidíme, jaká je skutečná míra odezvy, věřím, že to budeme moci dělat pravidelně.“
